Vše co potřebujete vědět o vrutech

Při jakékoliv rekonstrukci, či pouhém připevnění poličky se jistě neobejdete bez použití vrutu. Jeho prostřednictvím můžete k sobě připevnit nejrůznější materiály.

Vrut je druh samořezného šroubu, který se nejčastěji využívá do měkkých materiálů jako je dřevo, sádrokarton, nebo plast. S použitím hmoždinky ho můžeme použít i do pevných materiálů (cihla, beton, nebo s použitím hmoždinky do zdi, betonu a pod. Výhodou je, že se spoj pomocí vrutů dá opět rozebrat.

Vrut se skládá z těchto částí:

V základním rozdělení se hlava vrutu dělí na zápustnou a nezápustnou.

Zápustné hlavy se používají všude tam, kde chceme mít hladký přechod. Do této skupiny se řadí vruty se zápustnou a čočkovitou hlavou. Se zápustnými se nejčastěji setkáme při sestavování nábytku. Pomocí krytky vrutu v dekóru dřeva pak docílíme téměř neviditelného spoje. Vruty s čočkovitou hlavou díky kónické spodní části hlavy, také zapadne do materiálu a zůstane viditelná pouze vyboulená část. Jedná se o kombinaci zápustné a půlkulaté hlavy.

Nezápustné hlavy pouze dosednou na materiál a zůstanou tedy zcela viditelné. Dělíme je dále dle jejich tvaru na půlkulaté, válcové, šestihranné a talířové.

Na každý typ hlavy je nutné zvolit vhodný nástroj. Na šestihranné hlavy využijete klíč, který musí mít odpovídající velikost, dle typu drážky pak plochý nebo křížový šroubovák.

Nejčastěji se setkáme s ocelovými vruty , které jsou galvanicky zinkovány (žlutý nebo bílý zinkochromát). Tato povrchová úprava zvyšuje odolnost vrutu vůči korozi a může se tak použít i v místech, kde je vystaven vlhkosti.

Speciální kategorii jsou nerezové vruty, které jsou vhodné zejména na venkovní použití. Mají výrazně větší životnost a odolnost vůči korozi. Lze je tedy využívat tam, kde jsou trvale vystaveny přírodním vlivům.

Další kategorií jsou vruty k upevnění sádrokartonových desek, které jsou vyrobeny z oceli a opatřeny povrchovou úpravou fosfát. Tyto šrouby lze koupit buď volně sypané, nebo páskované.

Pokud máme již nakoupené hmoždinky je potřeba do nich pořídit správný vrut. Při výběru nás bude zajímat jeho délka a průměr. Vrut by měl být o pár mm delší než je hmoždinka. Pak ještě záleží na tloušťce materiálu, který upevňujete.

Výsledná délka vrutu = délka hmoždinky + tlouštka materiálu.

Průměr vrutu do hmoždinky by měl odpovídat minimálně polovině průměru hmoždinky. Pokud by jste zvolili vrut s malým průměrem, hrozilo by vyklouznutí vrutu s hmoždinky.

U natloukacích hmoždinek nemusíte řešit typ vrutu, jelikož jsou již jejich součástí.

Vruty se dle závitu dělí na částečný a plný závit. Plný je od špičky závitu až k hlavě vrutu. Délka částečného závitu se liší a je vždy udáváná výrobcem. Tento typ je vhodné použít zejména tam, kde potřebujeme přitáhnout materiály k sobě.

Dále si volíme vruty dle jejich drážky. Mezi nejznámější patří tyto:

Plochá - jedná se o nejstarší typ drážky. V dnešní době se již příliš nepoužívá.

Křížová drážka philips (PH) - Předchůdce současného typu křížové drážky. Využívá se zejména u samořezných šroubů (např. u vrutů do sádrokartonu).

Křížová drážka pozidriv (PZ) - Novodobá křížová drážka, která je vylepšená o druhý kříž a tím je utahovací moment mnohem efektivnější.

Torx drážka (TX) - typ drážky ve tvaru hvězdice. Tento typ drážky se hodí pro spoje, kde je vyžadován vyšší kroutící moment (tedy v případě použití aku šroubováku).

Tyto dva pojmy zná snad skoro každý, ale často se mezi sebou zaměňují. Společného mají to, že oba spojují nejrůznější materiály k sobě. V obou případech lze tyto spoje také rozebrat.

Šrouby a vruty mají mnoho společného, zásadní rozdíl mezi nimi je v uchycení do materiálu. Ke spojení prostřednictvím šroubu je nutný protikus (tzv. matice), narozdíl od vrutů, které se přímo šroubují do materiálu. Vruty jsou od šroubů navíc opatřeny samořezným závitem a jiným stoupáním závitu.